
Ztracená v prostoru - Potřeba směru. Někdy v životě ztratíme cestu, srovnáváme se s ostatními, klademe odpor nebo se bojíme. Toto se vždy děje když se snažíme postoupit kupředu, stát se lepšími, protože jedna naše část sabotuje pokrok. Je to narušení našeho vnitřního klidu, našeho bezpečí, znamená to nové prostředí a změny. Někdy můžeme mít pocit, že ani nepoznáváme sami sebe. Že nevíme jak dál, jaký je další krok. Někdy stačí si jen pořádně odpočinout, hlavně od lidí, někdy je potřeba udělat čistku mezi lidmi kolem nás a někdy je potřeba nemyslet tolik dopředu, ale být tady a teď. Řešit vždy jen jeden den. Pokud nevidíme další cestu, musíme něco udělat jinak. Přestat řešit co bylo a neřešit, co bude. Někdy stačí jen vnímat věci jednoduše, chránit svou energii, neplýtvat jí tam, kde si toho nikdo neváží a starat se hlavně o sebe a své potřeby. Pak bude vše v pořádku.