Ištar patří k nejvýraznějším bohyním starověké Mezopotámie. Je spojována s láskou, sexualitou, krásou, plodností, válkou, spravedlností, politickou mocí a planetou Venuší. Její povaha je plná protikladů. Dokáže milovat i ničit, přinášet život i vstupovat do říše mrtvých, podporovat touhu i vést do boje.
Právě tato rozporuplnost je jedním z důvodů, proč zůstává Ištar tak fascinující. Není jednoduchým obrazem laskavé bohyně lásky ani pouze ničivou válečnicí. Spojuje síly, které se na první pohled zdají neslučitelné – vášeň a boj, krásu a nebezpečí, touhu a moc, život a smrt.
Kdo byla Ištar
Kořeny Ištar sahají hluboko do mezopotámského náboženství. Sumerové uctívali bohyni Inannu, zatímco v akkadském, babylonském a asyrském prostředí se prosadilo jméno Ištar.
Původně zřejmě nešlo jednoduše o dvě různá jména téže bohyně. Semitská Ištar byla postupně ztotožněna se sumerskou Inannou a jejich podoby se spojily natolik, že se dnes často používá označení Inanna/Ištar.
Jedním z nejvýznamnějších center jejího kultu byl Uruk, kde byla spojena s chrámem Eanna. Její chrámy se ale nacházely v mnoha dalších mezopotámských městech a v různých dobách patřila k nejvýznamnějším božstvům celé oblasti.
Zvláštní postavení získala také u Asyřanů. Ištar z Ninive a Ištar z Arbely byly úzce spojené s královskou mocí, válkou a ochranou panovníka.
Bohyně lásky i války
Na Ištar je fascinující právě spojení dvou oblastí, které bychom dnes mohli vnímat téměř jako protiklady.
Je bohyní lásky, sexuality, touhy a přitažlivosti, ale současně také války, boje, vítězství a politické moci.
V mezopotámských textech může být vášnivou milenkou i nebezpečnou válečnicí. Její sexualita není pasivní. Ištar sama touží, vybírá si a jedná. Stejně aktivní je i v boji, kde bývá spojována se silou panovníků a vojenským vítězstvím.
Její obraz proto překračuje jednoduché rozdělení na jemnou ženskost a tvrdou mužskou sílu. Ištar obsahuje obojí.
Může připomínat, že člověk nemusí být jen jednou svou stránkou. Může být citlivý a zároveň silný, milující a zároveň schopný bránit své hranice, přitažlivý a současně nebezpečný pro toho, kdo jeho sílu podcení.
Ištar a planeta Venuše
Ištar byla ve svém nebeském aspektu úzce spojována s planetou Venuší – jitřenkou a večernicí.
Venuše se objevuje na obloze před východem Slunce i po jeho západu. Právě její střídavé objevování a mizení dobře odpovídá povaze bohyně, která sama překračuje hranice mezi různými světy a rolemi.
Jejím známým symbolem je osmicípá hvězda, která představovala právě Venuši. V mezopotámském umění se může objevovat samostatně nebo v kruhovém disku vedle symbolů dalších nebeských božstev.
S Ištar se pojily červené a karneolové odstíny i hluboká modř; v její symbolice se objevoval také lapis lazuli. I v barvách se tak může odrážet její dvojí povaha – vášeň, krev a životní síla na jedné straně, nebe, královská moc a tajemství na straně druhé.
Lev a další symboly Ištar
Jedním z nejvýraznějších zvířat Ištar je lev.
V jejím válečném aspektu představuje sílu, odvahu, nebezpečí a schopnost prosadit svou moc. V umění může Ištar stát na lvovi nebo nad ním, zatímco z jejích ramen vyrůstají zbraně.
Lev zde není mírným symbolem. Připomíná bohyni, která si je vědoma vlastní síly a nebojí se ji použít.
Mezi její nejznámější symboly patří:
osmicípá hvězda – Venuše, nebeská moc a světlo
lev – síla, válka, odvaha a královská autorita
zbraně – bojovná a ochranná stránka bohyně
Venuše – jitřenka a večernice, cyklus objevování a mizení
S Ištar se v různých zdrojích objevují také holubice a další symboly spojené s láskou, plodností či životem.
Sestup Ištar do podsvětí
Nejslavnější příběh spojený s Inannou/Ištar vypráví o jejím sestupu do podsvětí, kterému vládne její sestra Ereškigal.
Aby mohla sestoupit stále hlouběji, prochází sedmi branami. U každé musí odložit část svého oděvu, šperků nebo symbolů moci. Postupně přichází o všechno, co vyjadřuje její postavení, až před vládkyní podsvětí stojí zbavená své dosavadní síly a ochrany.
V podsvětí nakonec umírá.
Její příběh tím ale nekončí. Díky zásahu zvenčí může znovu ožít a vrátit se do světa živých. Návrat ovšem není bez podmínek a další část příběhu se propojuje s jejím milencem Dumuzim a cyklem odcházení a návratu.
Právě motiv sedmi bran patří k nejsilnějším obrazům celého příběhu.
V moderním symbolickém výkladu může tento mýtus připomínat chvíle, kdy už člověku nestačí jeho obvyklé role, jistoty ani obranné mechanismy. Některé proměny nás nutí odložit to, za co se běžně schováváme, a podívat se na sebe bez všech vnějších vrstev.
Sestup Ištar není jen cestou do tmy. Je také příběhem návratu.
Ištar a Gilgameš
Ištar se výrazně objevuje také v Eposu o Gilgamešovi.
Bohyně nabídne Gilgamešovi, aby se stal jejím milencem. Gilgameš ji však odmítne a připomene jí nešťastné osudy jejích předchozích milenců.
Rozzuřená Ištar požádá boha Anua o Nebeského býka, kterého vyšle proti Gilgamešovi. Gilgameš a Enkidu jej zabijí, ale události, které následují, nakonec vedou k Enkiduově smrti a k jedné z nejzásadnějších částí celého eposu – Gilgamešovu hledání odpovědi na otázku smrti a nesmrtelnosti.
I tento příběh ukazuje Ištar jako bohyni, jejíž city nejsou slabé ani mírné. Miluje intenzivně a stejně intenzivně se dokáže hněvat.
Kdy se k Ištar obracet
Ištar může oslovit především ve chvílích, kdy potřebujete znovu najít vlastní sílu, přestat se zmenšovat nebo přijmout část sebe, kterou jste dlouho potlačovali.
Její energie se hodí k tématům:
sebevědomí a osobní síly
lásky, vášně a přitažlivosti
odvahy a schopnosti bojovat za sebe
ochrany vlastních hranic
moci a schopnosti prosadit vlastní rozhodnutí
velkých životních proměn
překonání období ztráty nebo pádu
návratu k sobě po náročné zkušenosti
Ištar nepřipomíná pouze schopnost zvítězit. Její sestup do podsvětí ukazuje také jiný druh síly – schopnost přijít o starou podobu sebe sama a přesto se znovu vrátit.
Jak Ištar uctít doma
O skutečných každodenních praktikách historického kultu Ištar máme mnohem méně jistých informací než o jejích mýtech, hymnech a chrámech. Není proto potřeba vytvářet složitý „starověký rituál“ z moderních představ.
Pro současné symbolické uctění můžete využít především její dobře doložené atributy.
Na oltářek můžete položit osmicípou hvězdu, symbol Venuše, obraz nebo figurku lva, svíci, červený nebo modrý předmět či kámen.
Můžete zapálit svíci a zaměřit se na vlastnost Ištar, kterou právě potřebujete – odvahu, přitažlivost, sebevědomí, rozhodnost nebo schopnost projít změnou.
Ištar je bohyně výrazná. Její symbolika nepůsobí pasivně. Pokud s ní chcete pracovat, může být vhodnější položit si otázku:
Co chci?
Za čím jsem ochotná stát?
Co už nechci dál přijímat?
A kterou část své vlastní síly si konečně dovolím použít?
Jaké kameny se hodí k Ištar
K Ištar se nedochoval jeden pevně stanovený seznam rituálních kamenů. U některých minerálů ale můžeme vycházet přímo z barev a materiálů spojovaných s její symbolikou, u dalších z jejich dnešního významu, který odpovídá tématům síly, vášně, ochrany a proměny.
Karneol k Ištar velmi dobře ladí svou energií odvahy, vášně, aktivity a sebevědomí. Karneolové a červené odstíny jsou navíc doložené v symbolice samotné bohyně. Hodí se ve chvíli, kdy potřebujete přestat váhat a začít jednat.
Lapis lazuli souvisí s hlubokou modří, královskou mocí a nebeskou symbolikou. Lapis byl v Mezopotámii mimořádně ceněným materiálem a modrá patří také mezi barvy spojované s Ištar. Hodí se k její důstojné, nebeské a mocenské stránce.
Granát se spojuje s odvahou, životní silou, vášní a rozhodností. K Ištar ladí především tam, kde chcete pracovat s vlastní touhou, energií a schopností jít za tím, co skutečně chcete.
Tygří oko podporuje sebeúctu, odvahu a schopnost stát pevně ve vlastní síle. Připomíná, že moc nemusí znamenat ovládání druhých. Může znamenat také schopnost rozhodovat o vlastním životě.
Obsidián se hodí k tématu sestupu do podsvětí, práce se stínem, ochrany a hlubší proměny. Může symbolicky doprovázet období, kdy potřebujete odložit starou podobu sebe sama a uvidět něco, před čím jste dosud zavírali oči.
Labradorit ladí s přechody, proměnou a schopností projít obdobím, kdy staré už skončilo a nové ještě není úplně jasné. Hodí se hlavně k příběhu Ištar, která sestoupí do tmy a znovu se vrací do světa živých.
Kámen můžete nosit jako šperk, položit jej na oltářek nebo jej držet při meditaci zaměřené na odvahu, osobní sílu, vášeň či proměnu.
Co si z Ištar vzít
Ištar připomíná, že člověk nemusí být jednoduchý a snadno zařaditelný.
Můžete být jemní a silní zároveň. Můžete milovat a přesto mít hranice. Můžete něco ztratit, projít obdobím tmy a vrátit se jiní, než jste byli předtím.
Její příběhy také ukazují, že síla bez míry může být ničivá. Ištar dokáže tvořit i bořit, milovat i trestat. Právě proto není jen symbolem moci, ale také připomínkou toho, jak se svou mocí zacházíme.
Nejvýraznější obraz jejího příběhu možná není okamžik, kdy stojí jako mocná bohyně na lvovi.
Je to chvíle, kdy projde sedmi branami, přijde o všechno, co ji chránilo a určovalo – a přesto její příběh pokračuje.
Ištar připomíná, že skutečná síla není jen v tom nikdy nepadnout. Je také ve schopnosti znovu povstat.